M I R A C L E C o r p. P. O. BOX 3 3 7 0 0 5 Č e s k é B u d ě j o v i c e H R Y 1 ***************************************************************** Tento textový soubor je autorským produktem fy MICROCODE a držitelem licence je fy MIRACLE Corp. Proto je prodej, šíření a kopírování jeho samotného či jeho tištěniny přísně zakázáno !!! ***************************************************************** Autor textu: (C) 1993 David Voráček, MICROCODE SYSTEMS, Inc. Ahoj, gamesníci!! Firma MICROCODE vám nyní předkládá soubor krátkých návodů, popisů a triků na hry firmy MIRACLE Corp. z katalogu číslo 1/1993. Doufám, že si z tohoto manuálu vyberete alespoň nějaké užitečné informace, a že budete s kolekcí her od firmy MIRACLE Corp. spokojeni! Takže dost těch planých keců, gamesníci jedem... Jako první je na řadě ALIEN HIGHWAY ----------------------------------- motto: A "Hele kámo, máš tušáka, jak se todle paří?" B "Jasně vole, to se ták ňák jede, sem tam se fajrne a máš to v paži, vole." A "Žjů, na to bych asi neťáp brácho, tak děkan." B "Se ví, dyť seš blbej jak bahno." Ocitáte se na začátku jakési velmi dlouhé rampy, která směřuje neustále vpřed a rozděluje se na jednotlivé zóny. Jelikož se hra jmenuje ALIEN HIGHWAY, bude to pravděpodobně dálnice, ne? Vaše poslání je následující - robota, připomínajícího domeček, převést přes jednotlivé zóny dálnice až na úplný konec. Tam, pokud je energeticky nabitý, s jeho pomocí zlikvidujete rozsáhlý podzemní komplex invazních mimozemšťanů. Robota nabijete během cesty tak, že ho vždy nastrčíte na jakýsi rotující útvar, který se na dálnici nachází. Těchto rotujících útvarů je v celé hře sedm a každé nabití se znázorní zobrazením jednoho kosočtverečku v dolním panelu u nápisu "TERRATRON". Současně s nabitím robota vám přibude i energie. V cestě vám samozřejmě brání celé regimenty krvelačných mutantích teenagerů (pardon, mimozemšťanů), z nichž někteří nejdou zničit a musíte jim proto zahradit cestu pomocí okolních kamenných kvádrů apod. To ale není nutné, protože na rozdíl od HIGHWAY ENCOUNTER můžete robota posouvat i do stran. Hra se ovládá buď joystickem nebo kursorovými šipkami (skalní spectristi mohou použít QAOP) a to tímto způsobem: směr vlevo - otáčení vlevo směr vpravo - otáčení vpravo směr nahoru - rozjezd směr dolu - brzdění fire - střelba speciální tlačítka - SHIFT+BREAK je konec, P - pauza (ruší se CR) nakonec vám prozradím takový malý trik, it's a kind of magic: nahrajte si ALIEN HIGHWAY do HYPER POKE... a uvidíte ten rokec!!! A to je tedy k této hře všechno, přichází SEYMOUR AT THE MOVIES ----------------------------------------------------------------- motto: "Pokud firma CODEMASTERS přestane vyrábět Dizíky, začne určitě s výrobou něčeho ještě mnohem horšího..." Je to tady, bizarní, ztřeštěná, megalomanská hra SEYMOUR 2 je zde! Tentokrát již neovládáte hrdinu v podobě dokonalého bílkovinného systému, ale vaším druhým já se stává egoistický, extravagantní, most-importantní Seymour - hollywoodská hvězda první spektrální třídy. Vaším úkolem bude zjednat v mamutích studiích jisté velké americké filmové společnosti onen stále unikající pořádek. Jak na to? Při vaší anabázi nacházíte velké množství různých rekvizit, či dokonce byrokratických pomůcek, které je třeba vrátit jejich původnímu majiteli. Pokud se jedná o to, co komu patří - nafrfňané sekretářce se zcela jistě bude hodit kožená budna Indyho Jonese. Nebo že by subetaplazmový výkonostní megalaser Luke Skywalkera z Hvězdných válek? VŠECHNO je sice možné, ale pamatujte si - hry od CODEMASTERS mají VŽDY určitou logiku!! Hra není zas tak přehnaně obtížná, a věřím, že nakonec přece jen rozdělíte všem aktérům tohoto show jejich vytoužené Oscary. A co se týče ovládání, tak stručně - joystick, kursor, fire, enter a někdy i mezera. Nyní je ten správný čas pro NETHER EARTH ---------------------------------------- motto: "A jak se zlepšují zbraně hromadného ničení, musíme se zlepšit i my, v přípravě pochodového cvičení, abychom byli mezi prvními (a v pásmu radioaktivního zamoření půjdeme ve dvojicích)." Opravdu vynikající strategická hra pro nejširší Spectrum sharpistů. Až na to, že je celkem dost obtížná. V této hře se vžijete do role všemocného commandera jedné ze dvou proti sobě bojujících armád. Aby jste hru dovedli úspěšně do zdárného konce, musíte samozřejmě vyhrát na celé čáře. To je ovšem docela obtížné, obzvlášť když na začátku má nepřítel tři (slovy tři) základny a vy jen jednu jedinou. Budete se tedy muset hodně ohánět, aby jste změnili stav věcí... Ve hře se vyskytuje vcelku srozumitelné menu (a navíc v CESTINE) a tak ovládání zcela jistě nebude problém. Jen pro jistotu: po jednotlivých příkazech v menu se pohybujete buď veselým klackem a nebo s pomocou kurzorových šípek. Taktéž ovládáte i svůj pozorovací modul, který se zobrazuje v hrací ploše. Ten je pro hru dost důležitý, veškeré úkony vykonáváte s jeho pomocí - pro stavění robotů musíte s modulem zaletět přesně do středu vaší základny (velká budova s praporkem) a nechat modul volně klesnout, tím se dostanete do menu. Pro ovládání robotů zase necháte modul klesnout na hlavu toho kterého robota - dostanete se do robotího menu. A teď tedy několik malých rad pro tápající: 1) Stavte vždy roboty buď s létajícím nebo pásovým podvozkem, je to sice poněkud finančně namáhavější, ale roboti se pohybují rychleji a snadno přelezou třebas přes hory (létající dokonce i přes vodní příkopy). 2) Nejprve zabírejte prázdné továrny, aby vám produkovali co nejvíce součástí pro nové roboty. Roboty stavte co nejčastěji to půjde. 3) Pokud chcete zničit cizí továrny, či dokonce základny, musí být robot vyzbrojen jadernou zbraní. 4) Asi v polovině hrací plochy je na ploše chytře umístěné místečko. Když tam umístíte svůj průzkumný modul, cizí roboti nemohou procházet dál směrem vlevo, k vaší základně. Mezitím může vámi určený robot v pohodě zabírat všechny továrny, které se směrem nalevo od vás nachází (toto je nutné udělat ihned po startu, jinak nemáte šanci. Postavte jednoho robota, přikažte mu, ať zabírá volné továrny a hurá na barikádu...). 5) Průběžně si pozice uschovávejte na kazetu, stačí jeden kiks... a nebo kix... A úplně na závěr jedna malá finta... Až vás tahle forbesárna přestane bavit, přestaňte ji hrát. Pomalu, ale jistě jsme se prokousali až k DEVIANTS -------------------------------------------------- motto: "Když se rozhlédnete po obrazovce, první věc, která vám padne do oka, bude docela určitě mrtvola." "Dalších sedm tisíc osm set devadesát šest věcí, které vám padnou do oka hned potom, budou rovněž mrtvoly..." Osobně jsem toho názoru, že totální náplní této hry je neustále tisknout horní stranu vašeho joysticku a pravidelně přerušovanými pohyby posílat na smrt stále další a další mírumilovně (se samopaly v ruce) pobíhající skeletory. Názor autorů je však mírně odlišný - jakási skupina podlých vyvrhelů z neznámého konce samotné hvězdné periferie se ujala vlády nad umírněnými obyvateli umělé kosmické stanice umístěné na asteroidu kdesi v blízkosti levého konce spirální galaxie. Jako ostřílení kosmičtí hrdinové, kteří brázdí prostor daleko za hranicemi naší sluneční soustavy, přece nemůžete dopustit takové bezpráví. A proto se tedy vydáváte osvobodit dotyčný asteroid od těch krvelačných příšer, těch kvrdlopysků a zachrochtanců, kteří nemají ani zdání o tom, co je Beethovenova devátá nebo Verhoevenův Totall Recall. Ti mazaní skřeťouchové umístili na asteroid nálože, které po určité době mají za úkol pouze jedno - explodovat, a to co možná nejvíc. Asi jste už uhádli, jaký že to šlechetný skutek musíte vykonat - ano ,máte pravdu, přece zneškodnit nálože. Nejdříve je ale musíte samozřejmě najít. V tom vám bohužel neporadím. Ale poradím vám, co s nimi, když je najdete. Po nálezu nálože se objeví na obrazovce šest (nebo sedm? ) nesynchronizovaně poskakujících předmětů. Vy je s pomocí kláves 1-6 (nebo sedm?) musíte nastavit tak, aby se všechny blikaly ve shodné fázi a tím uvedli do chodu zařízení, které nálož zneškodní... Cestu při hledání vám ulehčují teleporty, jejichž hesla vám nesdělím (protože je neznám). Možná vám snad poradí GUZZLOID. Mimochodem, název hry má také kolem osmi písmen... A teď bych mírně přiblížil ROBIN OF THE WOOD -------------------------------------------- (aneb Mr. Krueger opět na našich obrazovkách...) motto: "Toto je ALBION, obdařený mocí světla a temnot" (asi o dvě oktávy níže, než je nosná frekvence infrazvuku.) pozn. "And here we are, we're the princes of the Universe." Tajemné siluety ponurých mraků se tiše a zlověstně stahují nad soumrakem potemnělým sherwoodským hvozdem. Kapky deště nerozhodně, a jakoby bázlivě zapadají do korun mohutných, větrem a staletími nahrbených stromů. Čas jako by se zastavil. Vždyť není zde vnímajících tvorů, kteří by mohli ustrašeně odpočítávat, kolik chvil jim ještě zbývá z jejich pomíjivé existence. A přece... věčný Řád byl náhle narušen. Jak údery kladiva, pravidelně a neúprosně, zní dusot koňských kopyt na zarostlé, po mnoho věků nikým netknuté lesní stezce. Na temnou , v mlze se rozplývající postavu se žádostivě vztahují haluze obrovských, z obou stran cestu obepínajících dubů. Jako by chtěli svými věkem zbystřelými smysly nahlédnout až do samého jádra oné záhadné bytosti, tam, kde se pod vlajícími záhyby jejího temného pláště skrývá moc, která jakoby snad ani nebyla z tohoto světa. Jen dvě oči jako pronikavé paprsky vědění zkoumavě září temnotou. Jezdec neustále přidává, už jak sama noc proniká obrovskou rychlostí hustým hložím. Ze vzdáleného ohybu stezky sem skučící vítr stále častěji přináší nezvyklé, neuspořádané dunění, jehož intenzita se stále více zvyšuje. A teď už se dokonce začíná ozývat řinčení zbraní a čísi zběsilé výkřiky. Kdyby se v tuto chvíli někdo z živých odvážil překonat svůj strach ze smrti, kdyby dokázal porazit svou odvěkou sudbu a přebýval v tuto dobu zde, pod korunami stromů, mohl by již v mihotajících se stínech větví nedalekého lesního zákrutu spatřit příčinu toho všeho, sílu, která byla schopna narušit odvěký klid tohoto místa. Jako smrtící šíp se řítí temnou nocí TAK! A došla mi inspirace, to se někdy stává, takže snad příště... A teď tedy realisticky pěkně konkrétně, to mají mazlíčci rádi... Kdo z vás by se nechtěl alespoň na chvíli vžít do role statečného Robina z Locksley, oné mýtické postavy staré veselé Anglie. Kdo by se nechtěl, alespoň obrazně, podívat do doby, kdy hvozdy byly plné lesních skřítků, kouzel, ale také vojáků a nájemných vrahů... Po odstartování hry se zmaterializujete buď v Guisborneho hradu a nebo v sherwoodském lese. Vaším úkolem bude definitivně zničit samozvaného normanského dobyvatele, který se silou ujal moci v panství vašeho přítele Ivanhoea. Není to zas tak jednoduchá záležitost, nepřítel není žádný nováček a na jeho rozkaz se v okolí neustále pohybuje velké množství vojáků. Jejich úkolem je pouze vaše smrt, a to co nejrychlejší. Jakže tedy na věc? Guisborna nemůžete zabít rovnou, protože je chráněn normanským kouzlem. K tomu potřebujete stříbrný šíp:"And you, our Robin, in this forest look for silver arrow"- mám takový dojem že takhle by možná mohla znít digitalizovaná řeč po nahrání. Zpočátku jste vyzbrojeni pouze dřevěnou holí. K tomu, aby jste získali dokonalejší zbraň (a to luk), musíte přepadnout kdesi v lese cestujícího převora Aymerského - doprovází ho jakási těžkopádná ochranka, s kterou si lehce poradíte a milý kněz začne sypat dukátky. Když máte tři měšce = asi 2 přepady, jděte k velkému stromu s očima a dostanete luk. Toulců se šípy se válí všude po lese až až. Pozor na Marion, je nějaká nenasytná a ráda by vaše pytlíky (s penězi), proto u sebe noste taky nějaké bylinky - spokojí se s nimi. Stejným způsobem dostanete potom také meč (jen si nejsem jist, kolik měšců je přesně třeba). S mečem jděte kamsi do hradu a zde obdržíte onen vytoužený stříbrný šíp... A teď hurá do hradu, nech sa ukáže, Guisborne !! Návodu na SWEEVO'S WORLD se zde nedočkáte, neboť u této hry jsem úplně out of mind. (čili absolutně mimo mísu...). Snad jen malá útržkovitá zprávička, která ke mně zcela náhodou, nekonečně nepravděpodobně pronikla skulinkou v časoprostoru - ničte všechno, co vidíte, nejlépe yoko-geri na yodan (opravdu zajímavá idea, nemyslíte ?). Ostatní tituly z katalogu - SLAP FIGHT, MEGAPHOENIX a LEADERBOARD II snad ani žádný návod nevyžadují, i když se mě přítel Jiří přišel zeptat, cože se to vlastně v tom golfu má dělat, jestli třeba trefovat se míčkem do vody, nebo tak... Místo odpovědi jsem ho trefil baseballovou pálkou přímo do hlavy a tak mám od něj zase na nějakou dobu pokoj... Zato však bohužel nemám pokoj od jeho sestry, která mě již třetí týden neustále zdraví. A teď konečně dochází na ten mnohými z vás toužebně očekávaný okamžik - konec textu. Pokud jsem se někde trochu moc rozepsal, nemějte mi to, prosím, za zlé - asi za tři dni budu totiž nucen zplodit maturitní slohovou práci z češtiny, a to víte, tréning je tréning... Jestliže by někomu zde poskytované popisy ke hrám nestačily, potěším je možná touto zprávou: Ačkoliv nejsem žádný pařan, dokončuji právě vyčerpávající návod na hru SEYMOUR AT THE MOVIES. Ale nic moc zábava to nejni, zkuste totiž třeba hrát, k tomu psát katalogy a manuály, kulturně se vyžívat (hlavně v noci) a sportem se zabývat (převážně ve dne), předělávat, programovat a ještě se přitom připravovat na maturitu (i když ta poslední věc je opravdu jen věcí zanedbatelného významu). Opravdu mě zaráží, že při tom všem ještě chodím po dvou... Mimochodem, ve škole se docela nádherně spí. Y A M E !!!